O rozporuplné královně večírků, se kterou to neskončilo dobře

20. léta. Bujaré večírky, prohibice, překrásné šaty a rafinované účesy. Všude samý intelektuál, a proslulý spisovatel. Myslím, že bych v téhle době dokázala žít. Pokud by mě tedy nezničil alkohol, jako většinu. I přesto tu dobu miluji. A díky filmu Woodyho Allena Půlnoc v Paříži jsem si ji zamilovala ještě víc. Toužila jsem poznat všechny ty spisovatele, a jejich ženy.
Nejspíš právě proto jsem se vrhla po Paní Hemingwayové, Pařížské manželce, a nyní po Z jako Zelda.
Hemingwayovi už znám, teď byla na řadě Zelda se Scottem.
Prosím o klid, přichází pan a paní Fitzgeraldovi!

Therese Anne Fowlerová studovala na North Carolina State University, kde absolvovala sociologii a tvůrčí psaní. Publikovala tři prozaická díla. Ihned po vydání se román Z jako Zelda (2013) objevil na žebříčku bestsellerů listu The New York Times. A podle recenzí které na ní čtu, myslím že si paní Fowlerová udělala díru do světa.

Ze zlobivé školačky královnou večírků

Ano, jako vždy je v tom muž. A spisovatel! To se tatínkovi sedmnáctileté Zeldy vůbec nelíbilo. Nemá to budoucnost! Neuživí rodinu! Byl to vyvrhel.
A Zelda? Holka do nepohody, drzá, usměvavá, nápomocná. Vyváděla samé nezbednosti (no považte, nenosit punčochy ani korzet?!) A všichni ji měli rádi.
Milovala balet, díky kterému se seznámila s oným Scottem. Poté milovala Scotta. A po nějaké době s ním odešla do New Yorku, kde si ho vzala.

Na začátku je to vždycky krásné. A taky že bylo! Scott prodal svůj první román, a manželé Fitzgeraldovi se stali velmi populárními. Každý je obdivoval, zval je na večírky. Právě z této doby pochází „drb“ že jejich život byl z jedné části pouze velký mejdan. Jejich život se totiž točil jen kolem večírků a spousty alkoholu.
Na venek působily jako dokonalý pár. Uvnitř ale byl opak pravdou. Scott i přes jeho popularitu zapíjel sebemenší neúspěch. Alkohol se stal jeho pomocnou berličkou, ze které se časem stal pomyslný invalidní vozík. Ale ani Zelda nebyla dokonalou. Alkoholu také holdovala, a přetahovala se pro sen stát se profesionální baletkou.
Několikrát ho chtěla opustit, ale nutkání dokázat všem že jejich láska je věčná tomu zabránilo.

Z královny večírků pacientkou se schizofrenií

Do téhle doby se mi četlo dobře. Dějová linka se ubírala správným směrem, a já cítila s každou postavou. Ale od doby, kdy byla Zeldě diagnostikována schizofrenie, šlo to z kopce i se mnou, a mým čtením. Tady se kniha stala náročnou. Nebyla přímo náročně psaná, spíš bylo složité ji číst. Slova měla v sobě kusy olova, byla plná smutku a četla se opravdu těžce.

Budete mít pocit, že nečtete fiktivní román, ale Zeldin deník. Alespoň já jsem měla ten dojem. Charakter Zeldy Sayrové, později Fitzgeraldové je dokonale vystižený, a vy celou knihu věříte že je to pravda. Že taková opravdu byla. Že sedí u psaního stolu se sklenkou a vypráví vám svůj příběh.
Nad poslední kapitolou se jen usměje, a shrne celý její život v podobě velkého večírku.

Všechno zlé, je pro něco dobré

Při Scottově návštěvě v sanatoriu, i přes všechnu nenávist a zlobu kterou v sobě mají, ji obejme s větou "K čertu se vším, ty jsi má životní láska." V tu chvíli jsem zaklapla knížku, a s úsměvem na tváři sledovala obraz vytvořený v hlavě.

Pokud i vy rádi poznáváte příběhy svých oblíbených spisovatelů, bez ohledu na to, že se jedná jen o fiktivní román či beletrizovaný životopis, tahle kniha je pro vás ta pravá. Nudit se nebudete, a po dočtení budete mít pocit, že jste poznali zas o člověka víc.

Hodnocení: 4/5

Autor: Therese Anne Fowlerová

Název: Z jako Zelda

Překladatel: Olga Walló

Nakladatelství: Odeon