Bohumil Hrabal - mít či nemít rád?

Letos jsem zatím přečetla něco kolem dvaceti osmi knížek, ale jen dvě byli do školy. Hanba, že? A tak jsem se vydala do školní knihovny, a vrátila se se třemi knížkami. Původně jsem si šla pro Zmizet od Petry Soukupové. Ta ale byla vypůjčená, a tak jsem jsem pátrala dál. Nakonec byly Postřižiny, O rodičích a dětech a Rozmarné léto mým výběrem.
Jako první jsem sáhla po Postřižinách, a dnes vám na ně přináším recenzi.

Známe ho jako Bohumila Hrabala, jeho pravé jméno ale bylo Bohumil František Kilian. Byl jedním z nejvýznamnějších a hlavně nejosobitějším českým prozaikem. Ostře sledované vlaky, Postřižiny nebo například Slavnosti sněženek se dočkali i filmového zpracování, a patří mezi oblíbené české filmy. Postřižiny byly prvním dílem které jsem od něj četla.

Většina z vás Postřižiny zná, když ne jako knihu, tak jako film určitě. Já se ale musím přiznat – jsem barbar – film jsem neviděla. Jistě. znám scénku s pivovarského komína, i dlouhé vlasy Maryšky, ale tím to končí. Mé první setkání s tímto „národním klenotem“ bylo formou knihy.

S autorským stylem pana Hrabala jsem neměla žádné zkušenosti, takže mě hned na začátku dokázali vyvést z míry souvětí přes celou stránku, někdy i o kousek dál.
Pravdou ale je, že osobitost textu je znát. Je vidět že se do něj autor otisk, že o něm něco vypovídá.

Řekla bych, že knížka není založena na celkovém ději, spíše na jednotlivých příhodách, zážitcích. Děje tam totiž moc nenajdeme. Hlavní hrdinkou je Maryška, která mi bohužel vůbec nesedla. Působila na mě namyšleně a hloupě, na druhou stranu se ale dokázala se vším vypořádat – a to není k zahození. Spravuje se svým manželem Francinem pivovar. Z filmu ji všichni znáte jako krásku s nekonečně dlouhými vlasy, které ji ostatní museli držet když se rozjížděla na kole.

Francin je zamilovaný blázínek, který by Maryšce snesl modré z nebe, a ještě víc. Je tichý, nenápadný. Po seznámení s jeho bratrem Pepinem zjistíte, že ten je jeho pravý opak. Hlučný, sprostý, vtíravý. Historek má na desítky let dopředu, a s ním se rozhodně nudit nebudete.

Knížka mi moc dobře nesedla, takže Pepin byl mým světlým bodem který mě vždycky rozesmál. Rozhodně je ale veselá, a plná akce. Někdy až moc. Pravdou je, že mě naprosto ubíjelo víc jak deseti stránkové detailní popisování zabijačky, u které si všichni chrochtali blahem. Mě u toho bylo akorát tak zle, a doufala jsem v konec kapitoly. Jakmile zabijačka byla u konce, stránky mi opět začali ubývat a já si začala zvykat na slangové výrazy i na nekonečná souvětí.

Ačkoli jsem to nečekala, po přečtení knížky se mi stýskalo. Stránek bylo málo, a konec přišel brzy. Pokud vám sedne, rozhodně pro vás bude příjemným zpestřením.

Bohumil Hrabal je natolik výrazný a osobitý spisovatel, že si ho buď zamilujete, nebo nikdy nevezmete do ruky.

Kam se řadíte vy?

Hodnocení: 3/5

Autor: Bohumil Hrabal

Název: Postřižiny

Nakladatelství: Mladá Fronta