čtvrtek 19. června 2014

Vzhůru ke hvězdám

Přečíst si knihu a shlédnout film se mi u Hvězdy nám nepřály naštěstí poštěstilo ještě před tím, než se mi to stačilo zprotivit. Ze srdce totiž nenávidím mánie, davové šílenství – říkejte tomu jak chcete- kolem určité věci. Stmívání, Upíří deníky, Vampýrská akademie a já nevím co všechno..Vždycky se kolem toho strhla obrovská mánie, každý to miloval, každý o tom mluvil, a bylo toho na mě tolik – že jsem knihu/film prostě odsoudila a nepřekonala v sobě tu nechuť.
A věřím tomu, že kdybych ještě chvilku otálela, přišla bych skvělou knihu, a ještě lepší film!



Vím, že tohle bude recenze která se ztratí mezi množstvím recenzí se stejným tématem, přesto si ale neodpustím neokomentovat knihu, i film.
Také mám poněkud strach, že vlastně nemá vůbec cenu vyprávět o čem kniha je, protože ji prostě každý zná, každý četl – a já byla zjevně poslední.
Ale i přesto, risknu to.



K ději ale velmi stručně, myslím si, že kdybych vám ho tu rozepsala do několika odstavců, rovnou by jste zavřeli prohlížeč. Pro ty co děj znají, prosím přeskočte následující odstavec.

Hvězdy nám nepřály vypráví krásný příběh nemocné Hazel a Augusta. Obá mají rakovinu, proto nebude překvapivé že jejich setkání proběhlo na podpůrné skupině. Jak už to v romantických příbězích bývá, ti dva se do sebe zamilovali – a ano, žili šťastně až do smrti – bohužel ale nežijí dodnes. Fakt, že věděli že jejich život nebude dlouhý jim ale nezabránil v tom, užívat si ho na plno. Proto spolu trávili veškerý volný čas, podnikali výlety a – a August se rozhodl splnit Hazel její životní sen. Setkat se s jejím oblíbeným spisovatelem – kdo by odmítl?
Bohužel vše není tak skvělé jak se zdá, a náš krásný -a naivní příběh protkají i né moc hezké nitky.



Mojí největší chybou bylo to, že jsem jako první viděla film. V knize jsem pak předvídala každou maličkost, a neužila si ji naplno. Možná že to je důvod proč se mi film líbil víc, i když – těch bylo víc.

"Já jsem si ještě nikdy žádnou nezapálil. Je to metafora, chápeš? Strčíš si zabijáka do pusy, ale nedovolíš mu zabíjet."

Co bych řekla ke knize? Je skvělá, to bez debat. Děj je naprosto skvělý, upřímný, ano – i naivní, ale to k té knize patří. John Green dobře věděl kolik do té knihy dává naivity. Moc mi také nesedělo na můj vkus velké písmo, při čtení jsem si připadala jako školák se slabikářem. A v jistých chvilkách jsem měla pocit že čtu laciný dívčí románek. To vám ale vykompenzují ty úžasné myšlenky od Hazel i Augusta. Ani jeden z nich totiž nemá potřebu být na pozici „chudáčka s rakovinou“. Oba dva s ní bojují ze všech sil, berou život takový jaký je, a chtějí si ho co nejvíce užít.
Dokážete se do nich vcítit, a jejich myšlenkové pochody vám vezmou dech.



Dech mi vzal i film, a to tak že úplně. Všude se tradovalo jak u něho všichni pláčou, jak je skvělý. Já šla do kina s tím, že budu silná. (Nejspíš ale mé vnitřní já selhalo, protože jsem si v kabelce nesla tři balíčky kapesníčků.) Když jsme vešli do sálu, byl plný třináctiletých slečinek které se nemohli dočkat až budou moct vykládat kamarádkám že brečeli u Hvězd. „Holky, máte kapesníčky? Já jo! Určitě budu brečet, to je jasný!“
Přiznávám se, i já kapesníček vytáhla. Pomalu, nenápadně, doufajíc že mě nikdo neviděl. Protože ten film..byl neskutečný. Perfektně propracovaný, hercům jsem opravdu věřila a prožívala s nimi jejich osudy. Obohatila jsem se o spoustu myšlenek, které se mi jednou hodí. Myslím si, že na něj dlouho nezapomenu – a už mám odpověď až bude někdo chtít tip na film.



Tentokrát souboj kniha versus film vyhrál film. Kniha byla skvělá, a já ji měla přečtenou během dne,nebyla ale natolik důvěryhodnou jak jsem očekávala.
Hvězdy nám nepřály je příběh, který vás donutí nahlížet na situaci jinak. A já vám ho rozhodně doporučuji. Ať už se rozhodnete pro knižní verzi, nebo filmovou.



Hodnocení knihy: 4/5
Hodnocení filmu: 5/5

Autor: John Green
Název: Hvězdy nám nepřály
Překladatel: Veronika Volhejnová
Režie: Josh Boone
Nakladatelství: Knižní klub

18 komentářů:

  1. U mě je to nerozhodně, kniha byla skvělá, Hazel v knize se mi líbila o trošku víc, ale film je hodně podle knihy a taky skvělý, tam se mi zase o něco víc líbil Gus, celkově prostě pěkný příběh :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě se líbili oba v obojím, a kniha byla skvělá, za chvilku přečtená. Jen ten film mi sedl o něco víc :)

      Vymazat
  2. Já se na film teprve chystám, ale musím říct, že z té knihy jsem nebyla příliš odvařená. Klidně se přiznám, že jsem na konci brečela, ale v podstatě velmi rychle jsem na ni zapomněla a nezanechala ve mně nic hlubšího. Bohužel ani Hledání Aljašky mě zrovna nenadchlo. Green nejspíš nebude můj oblíbený autor jako všech ostatních. samozřejmě na jeho knihách je i pár krásných věcí, ale pro mě nikdy nepřekoná třeba Sparksovu Nezapomenutelnou cestu, která patří k prvním knihách s tématem rakoviny, kterou jsem přečetla. Nebo třeba novinka Bílá jako sníh, rudá jako krev byla pro mě tisíckrát dokonalejší a velmi hluboko mě zasáhla... :-) Přesto věřím, že film by mě mohl nadchnout mnohem víc než kniha a pak bych si třeba celý příběh mohla více oblíbit. :-) Každopádně hezká recenze a velmi oceňuji přidané fotografie. Není s nimi každý článěk krásnější a osobitější? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mě se kniha líbila, ale film mě dostal do kolen - rozhodně si na něj zajdi :) Nevím proč, ale se mnou takhle kniha nic moc neudělala, nějak jsem si ji neužila. Ale to bylo nejspíš tím že jsem jako první viděla film. Nezapomenutelnou cestu jsem nečetla, ale mám ji v poznámkách, díky za tip :) A Bílé jako sníh, rudé jako krev jsem slyšela a chystám se na ní, tak jsem zvědavá :)
      Souhlasím, s vlastními fotografiemi je to vždycky lepší :)

      Vymazat
  3. Pre mňa je to zatiaľ nula : nula, lebo som nevidela ani film, ani nečítala knihu :) Ale som na ňu zvedavá, Hledání Aljašky sa mi páčilo, aj keď som mala drobnú výhradu. Takže ma zaujíma, ako tú tému Green zvládol.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hledání Aljašky jsem zatím nečetla, ale chystám se, jsem na pana Greena zvědavá :)

      Vymazat
  4. Tak děkuji, brečím i u Tvé recenze. :D (To bude tím, že jsem si pustila trailer. Viděla jsem ho už několikrát a stejně mi to vždy vžene slzy do očí.) Já jsem film ještě neviděla, ale budu na něj muset zajít, protože o něm všichni básní.

    Stejně jako Ty, ani já nemám ráda tyhle mánie - a tak jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla již před rokem. Moc se mi líbila, jak jsem již psala, pomohla mi trochu lépe snést ztrátu mého milovaného dědy.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Neviděla? Tak to na něj utíkej! :)
      Mě tyhle mánie vždycky strašně odradí, jsem ráda že jsem to u Hvězd podchytila včas :) Jsem moc ráda že Ti kniha pomohla, od toho přeci jsou :)

      Vymazat
  5. Nastesti me manie neodrazuji, takze stale ctu slvele recenze a odhodlavam se si tuhle opevovanou knizku vazne precist :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to ti závidím, mě vždycky mánie zničí :D :)

      Vymazat
  6. Film jsem zatím neviděla, ale rozhodně se na něj chystám :)

    Kniha mě ale opravdu nadchla. Četla jsem ji ale v anglickém originále a když jsem si v knihkupectví prolistovala český překlad, nejsem si jistá, jestli by se mi v češtině tolik líbila. Příběh je to smutný, plný pěkných myšlenek...zkrátka patřím mezi nadšen fanoušky :)

    Moc pěkný článek, snad i já budu z filmu stejně nadšená, jako ty.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Číst v originále? Pááni, tak to opravdu smekám. Já se do anglických knih moc nepouštím, tak trochu mám strach že zklamu sama sebe :)
      Na film určitě vyraž, myslím že Tě chytne :)

      Vymazat
  7. Já taky zrovna mániím nefandím, ale na Hvězdy se ráda mrknu, ten příběh se mi líbí. Kdysi jsem viděla film Je to i můj život (podobné téma) a naprosto mě dostal. A to normálně u ničeho nebrečím, ani u Titaniku:))) Krásná recenze!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to i můj život je neskutečný film, mám ho moc ráda :) U Titanicu jsem brečela jen poprvé, teď už se mnou nic nedělá :D Děkuji za pochvalu! :)

      Vymazat
  8. Veľmi pekne napísané :) Ja som knihu čítala naozaj už dávno, keď ešte táto "mánia" nebola tak veľká a veľmi sa mi príbeh páčil. Samozrejme, keď som vedela, že do kín ide film spracovaný podľa knihy, tešila som sa. A film ma rozhodne nesklamal. A priznám sa, že ani ja som nedokázala byť silná a rozplakala som sa :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji :) Myslím si, že tak silný nebyl nikdo. Spousta lidí tam šla s tím jak budou silní, a nic - kapesníček střídal kapesníček :)) Film se vážně povedl, držel se víceméně knihy a stálo to za to :)

      Vymazat
  9. Ach! Hvězdy! Moje srdcovka! Je škoda, že jsi to neudělala v opačném pořadí, na druhou stranu je to ale možná dobře, ušetřila sis ty nervy s čekáním :-D Já brečela u filmu i u knihy, Hvězdy mě vážně vzaly. Na filmu musím ocenit, že tam byly všechny známé hlášky a nikdy to nevyznělo krkolomně a když si psali textovky? Úžasné! Vymysleli to vážně skvěle, po filmu jsem byla úplně hotová :-))

    OdpovědětVymazat
  10. Už jsem ti sem psala dvakrát komentář a pořád se nic neukazuje? Tak já to zkusím do třetice, i když už jsem zčásti zapomněla, co jsem chtěla napsat.. :)
    že se na film už neskutečně těším, stejně tak na nějaký ten re-reading. A že film vypadá zatím moc, moc dobře!!
    Možná, kdybys nejdříve četla knížku a pak viděla film, že bys měla na knihu jiný názor.? :) Nevím.
    Každopádně Ti přeju dneska všechno jen to nejlepší k narozeninám, ať se ti splní i ta nejtajnější přání a ať si nadále tak skvělá blogerka! ;)

    OdpovědětVymazat