pondělí 17. listopadu 2014

Protože cesta, je cíl..

Před nějakou dobou jsem si u Daffodily přečetla článek "10 knih, které by si měli ostatní přečíst". A jelikož to není jen má oblíbená blogerka, ale také má dobrá kamarádka, rozhodla jsem si že si minimálně polovinu doporučených knih přečtu. Původně jsem měla (ani nevím proč) v plánu začít Irvingem, ale když jsem procházela nabídku knih od megaknihy.cz, a objevila tam Nepravděpodobnou pouť Harolda Frye.. něco mě k ní táhlo.
A tak se stalo, že se o týden později objevila v pošťačka s balíčkem, a já celou neděli a pondělí věnovala této knize.
Po dlouhé době jsem totiž nemohla knihu odložit.


Ačkoli jsem citlivá dušička, u knih nepláču příliš často. Naposledy mne rozplakala Řekni vlkům, že jsem doma, a před ní dlouho nic. Haroldovi se to podařilo hned po pár stránkách. A ne jednou.
Dovolte mi prosím, abych vám ho představila.

Jméno? Harold Frye. Věk?  Kolem pětašedesáti. Povolání? Důchodce. A něco víc? Po dočtení knihy bych křičela "osobnost! snílek! Má velké srdce! A to odhodlání!".  Na začátku je to ale pouze obyčejný důchodce. Je rád když dojde k poštovní schránce nebo na záchod, a tím to končí. Se svou ženou nemá krásný a harmonický život, bohužel. Po smrti jejich syna s ním Maureen sotva promluví. 



Vše ale změní jeden jediný dopis. Dorazí v úterý, v nenápadné obálce, podle razítka z Berwicku. Do toho dne si Harold žil v klídku, v pohodlí svého oblíbeného křesla. Píše mu jeho dávná kolegyně z pivovaru, Quennie. Kdysi dávno pro něj udělala něco velkého, a to mezi nimi vytvořilo zvláštní pouto. A teď.. teď mu píše aby se s ním rozloučila. Umírá na rakovinu, a její život brzy najde konce. Chce mu poděkovat za vše co pro ní udělal, a ujistit ho, že to co pro něj udělala ona za nic nestojí.

Milá Quennie, díky za dopis. Je mi to moc líto. 
S pozdravem Váš - Harold Fry

Nebojte, neodešle to. Projde kolem jedné poštovní schránky, druhé.. kolem benzinové pumpy. Tam se setká s mladou dívkou, jež ho chápe, a řekne mu svůj příběh. Její tetička také umírala na rakovinu. Ale stačí jen věřit. Mít víru, a s tou půjde všechno.


A tak se náš milý Harold Frye vydá na cestu. V košili a bundě, tenkých kalhotech a jachtařských mokasínách. Jeho poselství je jasné. Půjde za Quennie pěšky. Zvládne to. On, i ona. Cesta bude dlouhá - pětset mil, je pětset mil. Ale on to zvládne. Musí! Protože když to zvládne, Quennie bude žít. On půjde, a on ji zachrání!

Tahle část mne opravdu dojala. Nedá se to ani popsat, to si musíte přečíst. To odhodlání ze stran přímo tryská. A vy se najednou cítíte také odhodlaní. Protože už to není jen samotný Harold Frye na cestě pro záchranu Quennie. Už je to Harold Frye a vy. Vy mu totiž pomůžete, když se bude cítit slabý, když to bude chtít vzdát. Po večerech i během cesty s ním budete vzpomínat na Maureen, na jejich začátky. Na syna. Budete s ním cítit výčitky. Ale také s ním pocítíte každou zdolanou míly, každé minuté město, každý kousek blíže cíli.


Během své cesty Harold pozná nespočet cizích lidí, dozví je jejich osudy. Dostane přístřeší v kdejakém hostinci, a když ne tam, najde se člověk který mu poskytne střechu nad hlavou.
Cestou se začne zbavovat svých věcí, zjistí, že nejlepší je cestovat na lehko. Pouze v každém druhém městě se zastaví, aby koupil dva suvenýry. Své ženě Maureen, a Quennie. Maureen jej pošle okamžitě v dopise, spolu s pár slovy o své cestě. Pro Quennie je schovává v batohu.
Jak se přichází o věci, tak nabírá "účastníky na své pouti". Dostal se totiž to povědomí novin, televize. Lidé ho poznávají, a podporují. A mnozí z nich se k němu přidávají. Nechtějí aby šel sám, a chtějí spolu s ním zachránit Quennie.

Už dlouho jsem knihu tak nehltala. Četla jsem neustále, nemohla jsem ji odložit. Harold Frye se stal mým blízkým, a já ho nechtěla opustit.


Ať už kniha dopadne jakkoliv, nezáleží na tom. Ano, jistě, je důležité vědět jestli Quennie vydrží a počká na Harolda, nebo nikoli. Jestli Maureen dokáže Haroldovi odpustit, nebo se jejich cesty rozejdou.
Po dočtení si uvědomíte, že na závěru knihy nezáleží.
Tahle kniha vás totiž naučí, že cesta je cíl.


Za recenzní výtisk bych ráda poděkovala serveru megaknihy.cz, pro které jsem dnes recenzovala poprvé. Doufám tedy, že se bude líbit.

Hodnocení : 5/5

Název: Nepravděpodobná pouť Harolda Frye
Autor: Rachel Joyce
Překladatel: Naďa Špetláková
Nakladatelství: Knižní klub

12 komentářů:

  1. Tak to jsi mě opravdu nalákala. Mám vážně chuť knihu si sehnat, i když to jen tak hned nebude. Téma rakoviny, její zvládání a překonávání po stránce psychické i fyzické mě velmi zajímají, zvlášť v literatuře. :) A na seznam Daffodily se určitě mrknu. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Téma je to rozhodně zajímavé, a ta kniha je vážně skvělá! Proto ti ji doporučuji všema deseti :)

      Vymazat
  2. Tak já si knihu píšu rovnou na seznam do příští objednávky.
    Skvělá recenze (a jistě skvělá kniha).

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím jak recenze, ale kniha opravdu skvělá je, tomu věř :) Doufám, že se Ti bude líbit :)

      Vymazat
  3. Táto kniha ma už čaká doma na poličke a ja sa na ňu hrozne teším... Po tejto recenzii ešte viac, ako doteraz. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tak to ji rozhodně neodkládej, a sáhni po ní! :)

      Vymazat
  4. Krásná recenze. Tuto knihu bych si chtěla přečíst. :))

    OdpovědětVymazat
  5. Rozhodně si ji přečti. Jestli tě zaujala v recenzi, po přečtení budeš nadšená :)

    OdpovědětVymazat
  6. Jsem moc ráda, že Tě kniha dostala stejně jako mě. :) A že jsi dala na mé doporučení, hřeje mě to u srdce. :)

    Hnízdo zvrhlé Narcisky

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nezklamala jsi, Tvůj tip stál za to. :) Ráda se nechám dál inspirovat :)

      Vymazat
  7. Pěkná recenze, zní to moc zajímavě, navíc ta knížka vypadá fakt přitažlivě. :D Díky za tip! ;)

    OdpovědětVymazat
  8. Nechci rýpat ale vzhledem k tomu že tahle recenze je první pro určitý web... Taky jsem četla také mě neskutečně dojímala ale musím tě opravit Jeho příjmení zní Fry ne Frye jak v některých větách píšeš. A navíc nemám dojem že jejich syn by zemřel..pouze bojoval o život. Ale možná jsme to každá pochopila jinak i to je možné. Jsem ráda že se tahle knížka líbí více lidem..

    OdpovědětVymazat