Revoluce na farmě zvířat

„Co to čteš?“ zeptal se mě kamarád, z vyššího ročníku. „Farmu zvířat od Orwella“. „Ježiš, to nečti, je to pěkná nuda!“

Další hodinu.

„Co čteš?“ tentokrát spolužačka. „Farmu zvířat. Orwell.“ „To čteš jenom kvůli maturitě co? Prej je to pěkná blbost, mam to projistotku stažený z netu.“

Nejradši bych udělala taky nějakou revoluci, a to u nás ve třídě. Ale pokud možno, aby dopadla alespo o trochu lépe než ta na Farmě.

A máme tu antiutopii

EricArthur Blair je pravé jméno George Orwella, britského novináře a spisovatele. Světovou popularitu získal právě díky dílu Farma zvířat, a 1984. V dalších dílech využíval témata antifašismu, nebo třeba anti-stalinismu. Zatím jsem žádnou jeho další knihu nečetla, ale myslím, že tuhle jentak něco nepřekoná.

„Zvířecí život je bída a otroctví. Taková je pravda, soudruzi. Ale je takový řád přírody? Je snad anglická půda tak chudá, že nezaručí slušný život těm, kteří ji obývají? Ne, soudruzi, tisíckrát ne! Půda Anglie je úrodná, podnebí dobré, tady by našlo dost potravy mnohem víc zvířat, než tu žije dnes. Jenom naše farma by uživila tucet koní, dvacet krav, stovky ovcí! A všichni by mohli žít pohodlně, a důstojně, jak se nám ani nezdá. Proč tedy žijeme v tak bídných podmínkách? Protože skoro všechen výtěžek naší práce nám kradou lidé! A tady, soudruzi, je odpověď na všechny naše problémy. Ta odpověď spočívá v jediném slovu – Člověk. Člověk je náš jediný opravdový nepřítel. Odstraňme člověka a hlavní příčina hladu a přepracování zmizí!

Člověk je jediný tvor, který konzumuje, aniž něco vytváří. Nedává mléko, nesnáší vejce, neutáhne pluh a neumí utíkat tak rychle, aby chytil zajíce! Přesto je pánem všech zvířat. Nutí je pracovat a vrací jim jen tolik, aby je udržel při životě, a zbytek si nechává.“

Ano, souhlasím s tímto úryvkem hned ze začátku knihy. A právě na základě tohoto projevu začíná revoluce. Revoluce, kdy se zvířata rozhodnou převzít farmu, a vyženou farmáře Jonese. Začnou si sami hospodařit. Rozdělí si práci na poli, i krmení. Začnou se učit číst, zavedou si svých sedm přikázání, a na každém setkání společně zpívají Píseň Anglie pod zelenou vlajkou.

Krásná pohádka, že?

Když se pohádka začne měnit v peklo

Prase, starého Majora, autora projevu již zmíněného, vystřídá po jeho smrti Napoleon. Vše vypadá slibně. Plánuje se stavět větrný mlýn, na jehož stavbě se podílejí všechna zvířata.

Pak se ale pohádka zvrtne, a nastoupí realita. Prasata, považována za nejchytřejší zvířata na statku, zvířata která vymýšlejí, pomáhají, se najednou začnou projevovat jako, jak jen to slušně říct, když tak jsme u těch zvířat, tak nejspíš svině?

„Napoleon se na veřejnosti neobjevoval častěji, než jednou za dva týdny, a když už vycházel, tak pouze v doprovodu své psí suity a černého kohouta, jenž kráčel před ním. Sloužil jako trubač, dlouze zakokrhal, vždy než Napoleon promluvil. Říkalo se, že i v době Napoleon obývá místnosti oddělené od ostatních. Jídlo dostával také servírované zvlášť, hlídán dvěma psy, na svátečním značkovém servisu, který našel v příborníku obývacího pokoje“

Prasata ostatním zvířatům tvrdí, že potřebují více pohodlí, a více jídla, jelikož vymýšlejí důležité plány, a snaží se udržet farmu v jistém standartu.

Snad tím někoho neurazím, ale Napoleona jsem si celou dobu představovala jako Zemana. Pana prezidenta Zemana, samozřejmě.

„Mezi zvířaty se nyní již nesmělo o Napoleonovi mluvit jen jako o „Napoleonovi“, ale pouze formálně jako o „Našem Vůdci, soudruhu Napoleonovi“, a prasata pro něj ráda vymýšlela tituly jako Otec všech zvířat, Postrach lidstva, Ochránce ovcí, Přítel kačem a podobně.

V části s Vůdcem jsem zas viděla Hitlera, ach jo.

Z pohádky do “pohádky“

Každopádně, vidíte tu proměnu? Z kamarádů je najednou pan Vůdce, který může dostávat 3x větší porce než vy, a spát v posteli svého bývalého pána, zatím co vy ve chlívku.

Nejvíce mě rozesmálo, že na farmě se dávky jídla „nesnižovali“ , ale „upravovali“. Neříká Vám to něco?

Zvířata si najednou začala uvědomovat problém který nastal. „Tenkrát byla otroky, dnes jsou svobodná. A to je právě ten hlavní rozdíl, na který je Pištík spolu s Napoleonem nikdy nezapomněl upozornit.“

Když se nad tím tak zamyslíme, zvířatala sice byla svobodná, nemusela se dívat na pušku kterou na ně často mířil pan Jones, ani nemusela snášet rány bičem.

Přišla doba, kdy najednou sedmero přikázání, jako například to, že jsou si všichni rovni, přestalo platit. Bylo jen jedno.

VŠECHNA ZVÍŘATA JSOU SI ROVNA,

ALE NĚKTERÁ

JSOU SI ROVNĚJŠÍ.

„A tak potom už nebylo zvířatům divné, že druhý den prasata, která dohlížela na práci na farmě, měla v paznehtech bič. Nepřipadalo jim zvláštní ani to, že si prasata koupila rádio, objednala zavedení telefonu a předplatila různé noviny. Nebylo nic neobyčejného na tom, když se Napoleon procházel po zahradě farmy s dýmkou v rypáku – ani když si prasata navlékla obleky ze šatníku pana Jonese“

Za mě všech pět z pěti!

Kniha mě pohltila. Byla tak výstižná! Tak výborně seděla na lidi, na tu naší zatracenou povahu. Je to nádherná bajka. Je výborně čtivá, budete ji mít přečtenou bleskovou rychlostí.

Rozhodně nesouhlasím s nálepkou „nudný“, nebo „blbost“. Je to kniha která vám objasní součastnou situaci. A nejen tu, i jakoukoli z historie, a bohužel i z budoucnosti.

Taková nejsou zvířata.

I když vlastně jsou.

Nezapomínejme totiž na to, že my jsme také zvířata.

Recenzi bych ráda zakončila úryvkem, kterým kniha končí. Úryvkem, u kterého jsem nevěděla jestli se jen usmát, nebo plakat.

„Teď už nebylo pochyb o tom, že s tvářemi prasat se něco stalo. Zvenčí pohlížela zvířata z prasete na člověka, a z člověka na prase, a opět z prasete na člověka. Ale nebylo možné už rozlišit, která tvář patří člověku, a která praseti.“

Hodnocení: 5/5

Autor: George Orwell

Název: Farma zvířat

Překladatel:

Nakladatelství: AURORA