středa 22. ledna 2014

Povídky, kde je každá jiná, a přitom jsou stejné




Povídky. Tak to u mě rozhodně není častý žánr. Dokonce bych si i troufla říct, že knížka Povídky od pana Zdeňka Svěráka je moje teprve druhá, maximálně třetí povídková kniha. To ale samozřejmě neznamená, že bych je neměla ráda. Naopak, zrovna tahle sbírka povídek byla pro mě takovou příjemnou oddychovkou mezi spoustou testů a dokončování klauzurních prací před blížícím se pololetí.

Když se zamiluje kůň

Zdeňka Svěráka určitě všichni známe, minimálně po boku Jaroslava Uhlíře. Například mě, když se řeknou tato dvě jména, začne  hlavě znít „Když se zamiluje kůň..“ , a jejich pořady, především ty pro děti. Ale je to i herec, dramatik, scénárista, spisovatel.






Povídám,  povídám povídku


Jak už z název hlásí dopředu, kniha je složena z povídek. Konkrétně z deseti. Každá je jiná, a přitom jsou si tak moc podobné. V jedné se dozvídáme o nevěře, v jiné o lidské vypočítavosti, v další o dávných láskách. Seznamujeme se se v nich s řidičem Vojtěchem Pucinou, vychytralým Přemkem Baštýřem, i s panem Svěrákem osobně. 

Proč měl pan Pucina v povaze být nevěrný? A jak se mu to vymstilo?
Jak se podařilo Přemkovi nasávat zadarmo?
A co pan Svěřák a jeho sen o vlastní smrti?

Tohle je jen slabý výtažek, aby jste věděli co můžete očekávat, aniž bych cokoli prozrazovala.
Kniha, no, spíš útlá knížečka s pár stránkami přes stovku, má pěknou obálku. Ve své podstatě jednoduchou. Žádné omalovánky, ale ani čistý minimalismus. Na druhou stranu, mohla být více originální, ale mám obavy, že pro mou stížnost ji nezmění. Koneckonců, vlastně není vůbec špatná.



Neurazilo, ale ani nenadchnulo


Líbilo se mi, že je to prostě česká knížka. Na nic si nehrajeme. Jsme v Praze, v Kladně, jsme doma. Není tu žádný John a Thomas. Je tu Vojta, Přemek, nebo třeba Zdeněk spolu se slečnou Táňou.
V každé povídce najdeme jednoduchou, tak trochu lidovou kresbičku, která nás jednou nadchne, podruhé si ji ani nevšimneme.
Nelíbilo se mi ale, že určité povídky jsou táhlé, nudné. Vzpomínám si na povídku, u které jsem doufala že každou chvílí/stránkou skončí.
Povídky jsou ale psané s humorem a nadsázkou, což potěší každého.

Hodnocení: 3/5

Autor: Zdeněk Svěrák
Název: Povídky
Nakladatelsví: Fragment

1 komentář:

  1. Mně se povídky (žánr mám moc ráda) líbily, možná ještě víc se mi líbila druhá kniha, Nové povídky, těžko říct. Dnes jsem četla novou knihu Miloně Čepelky a vzpomínala na Svěráka, Čepelka se mi bohužel nelíbil ani zlomek tak.. Já osobně bych dala 4/5 :-)
    Jana CM

    OdpovědětVymazat