Opravdoví lidé odcházejí

Tento týden jsem měla menší čtecí krizi. Dočetla jsem poslední knihu co jsem měla na internátě, napsala recenzi, a pak nic. Neměla jsem co číst! Každý titul na mé poličce byl nejednou přečtený. Knihovna v nedohlednu, recenzní výtisky na mě čekali doma. Uprostřed týdne jsem ale byla navštívit kamarádku a ta byla mou záchranou. Prošla jsem jí knihovnu, a odnesla si Poselství od protinožců. Už na začátku vám mohu prozradit, že se jedná o velice zajímavou, a poučnou knihu.

O Marlo Morganové, autorce Poselství od protinožců, by se dalo říct, že se jedná o ženu v letech.
Studovala medicínu a biochemii, celý život prožila jako lékařka. Když ale prožila svůj neobyčejný příběh, dostala se k protinožcům a prošla očistou, rozhodla se to poslat dál, a tím vstoupila mezi spisovatele.

Každý potřebuje změnu.

Změna. Hezké, ale také  trochu děsivé slovíčko,že? Změna je většinou něco úžasného, a přitom tak těžkého. Leckterý se pro ni rozhodne, málo kdo ji zvládne.
Myslím že je mezi námi pár lidí, kteří by se rádi vzdali konzumního způsobu života a myšlení, či chemie. Kteří by rádi změnili svůj životní styl, a žili v souladu s přírodou, nezbrojili proti ní. A přesně tohle se povedlo americké lékařce, kterou v příběhu nenajdete pod jiným jménem než Mutant. Nesmějte se, myslím to vážně. Ale k tomu později.

Měla dostat ocenění za práci s australskými domorodci. Pozvali ji kvůli tomu. Víte, ona očekávala slavnostní oběd, a pamětní desku. Co dostala místo toho? Tříměsíční putování napříč Austrálií, štíhlou postavu, a mozoly na nohou. - Tedy, tak na to nahlížela na začátku své cesty. Věřte, že na jejím konci se na to dívala jinýma očima.

Dlouhá cesta, která za to stojí

Spálili jí oblečení, šperky i fotoaparát. Oblékli ji do pruhu látky, vlasy svázali další látkou. A pozvali ji k nim do chýše. Tam to vše začalo. Čekali ji zkoušky, a když je splní, ukážou jí své tajemství. Vezmou ji na cestu. A jak my už víme, na cestu se s nimi vydala.
V celé skupině byl pouze jeden jediný člověk který uměl anglicky. Stal se jejím průvodcem, a překladatelem.

"Když tedy neoslavujete, že jste o rok starší," zeptala jsem se, "co oslavujete?"

"To, že jsme lepší,"zněla odpověď. "Oslavujeme, když poznáme, že jsme lepší a moudřejší než minulý rok. To pozná každý sám na sobě, a proto sám oznámí ostatním, že nadešel čas oslavovat."

To si musím zapamatovat, pomyslela jsem si.

Celý den jen šli, a to i v těch největší vedrech. Šli v kuse celé tři měsíce. K večeru si rozdělali oheň, povečeřeli brouky, červi, semínka, v dobrých dnech i maso. Ráno se opět vydali na cestu. Den co den. Den po dni ale Mutantka – člověk který neumí žít s přírodou- dostávala těch nejcennějších bohatstvích. Poznala, že je potřeba poprosit přírodu o déšť, o dobrý den, i o večeři. O co poprosila, to časem dostala.

Umění se učit.

Od každého člena skupiny se naučila něčemu jinému. Vytrvalosti, soustředěnosti, ohledu na ostatní. Učila se, že příroda nás uzdraví. Stačí jen vědět po jaké rostlině sáhnout, a jak ji upravit. Proč si vzít při bolesti břicha ibalgin, když jsou i jiné způsoby?

A tak lidstvo bloudí v temnotách a potýká se s chorobami, stejně jako na australském kontinentě, kde se používá nejnovější lékařská technika, zatímco jen několik tisíc kilometrů dál se stále ještě uplatňují starodávné metody léčení, které od nepaměti zachraňovaly životy. Doufejme, že lidé jednoho dne spojí své síly a pomohou tak uzavřít kruh znalostí.

To by pak byl důvod k oslavám na celém světě!

Naučila se, jak najít podzemní vodu. Odnaučila se vázat se na materiální hodnoty, našla sama sebe, a poznala filozofii kmene Opravdových lidí. Věděla, že poselství které se dozvěděla musí předat dál, nejlépe každému člověku na celém světě. Kmen Opravdových lidí totiž odchází. Už jsme tu sami. Sami si ničíme planetu, na které žijeme. Je tu ale stále možnost. Možnost změny. Možnost záchrany planety, i našich životů.

Tihle lidé říkají, že jsou na zemi od počátku věků. Je vědecky dokázáno, že domorodci obývají australský kontinent už nejméně padesát tisíc let. Je úžasné, že po takové době nezničili lesy, neotrávili vodu, neohrozili živočišné druhy ani nijak jinak neznečistili životní prostředí, a přitom se jim dostává přístřeší a tolik jídla, kolik jen potřebují. Hodně se smějí a málo pláčou. Žijí dlouho, produktivně a zdravě a odcházejí z tohoto světa s plným vědomím své spirituality.

Svět potřebuje změnu

Tuto knihu bych opět zařadila mezi díla, která vás změní. Po jejím přečtení budete nuceni přemýšlet o sobě, o ostatních, o našem jednání a smýšlení. Jedná se o útlou knížečku, 160 stránek. A  tenhle malý počet stránek vás změní. Knížka je psaná svižně, je čtivá. Ještě aby ne, vzhledem k tématu o kterém pojednává!

 Poselství od protinožců se řadí mezi tituly, které vám ze sta procent doporučuji.
A pokud se pro ně rozhodnete, bude to správná volba.
To vám slibuji.

Hodnocení: 5/5

Autor: Marlo Morganová

Název: Poselství od protinožců

Překladatel: Milena Bauerová

Nakladatelství: Práh