neděle 16. března 2014

Opravdoví lidé odcházejí

Tento týden jsem měla menší čtecí krizi. Dočetla jsem poslední knihu co jsem měla na internátě, napsala recenzi, a pak nic. Neměla jsem co číst! Každý titul na mé poličce byl nejednou přečtený. Knihovna v nedohlednu, recenzní výtisky na mě čekali doma. Uprostřed týdne jsem ale byla navštívit kamarádku a ta byla mou záchranou. Prošla jsem jí knihovnu, a odnesla si Poselství od protinožců. Už na začátku vám mohu prozradit, že se jedná o velice zajímavou, a poučnou knihu.





O Marlo Morganové, autorce Poselství od protinožců, by se dalo říct, že se jedná o ženu v letech.
Studovala medicínu a biochemii, celý život prožila jako lékařka. Když ale prožila svůj neobyčejný příběh, dostala se k protinožcům a prošla očistou, rozhodla se to poslat dál, a tím vstoupila mezi spisovatele.

Každý potřebuje změnu.

Změna. Hezké, ale také  trochu děsivé slovíčko,že? Změna je většinou něco úžasného, a přitom tak těžkého. Leckterý se pro ni rozhodne, málo kdo ji zvládne.
Myslím že je mezi námi pár lidí, kteří by se rádi vzdali konzumního způsobu života a myšlení, či chemie. Kteří by rádi změnili svůj životní styl, a žili v souladu s přírodou, nezbrojili proti ní. A přesně tohle se povedlo americké lékařce, kterou v příběhu nenajdete pod jiným jménem než Mutant. Nesmějte se, myslím to vážně. Ale k tomu později.

Měla dostat ocenění za práci s australskými domorodci. Pozvali ji kvůli tomu. Víte, ona očekávala slavnostní oběd, a pamětní desku. Co dostala místo toho? Tříměsíční putování napříč Austrálií, štíhlou postavu, a mozoly na nohou. - Tedy, tak na to nahlížela na začátku své cesty. Věřte, že na jejím konci se na to dívala jinýma očima.



Dlouhá cesta, která za to stojí

Spálili jí oblečení, šperky i fotoaparát. Oblékli ji do pruhu látky, vlasy svázali další látkou. A pozvali ji k nim do chýše. Tam to vše začalo. Čekali ji zkoušky, a když je splní, ukážou jí své tajemství. Vezmou ji na cestu. A jak my už víme, na cestu se s nimi vydala.
V celé skupině byl pouze jeden jediný člověk který uměl anglicky. Stal se jejím průvodcem, a překladatelem.

"Když tedy neoslavujete, že jste o rok starší," zeptala jsem se, "co oslavujete?"
"To, že jsme lepší,"zněla odpověď. "Oslavujeme, když poznáme, že jsme lepší a moudřejší než minulý rok. To pozná každý sám na sobě, a proto sám oznámí ostatním, že nadešel čas oslavovat."
To si musím zapamatovat, pomyslela jsem si.

Celý den jen šli, a to i v těch největší vedrech. Šli v kuse celé tři měsíce. K večeru si rozdělali oheň, povečeřeli brouky, červi, semínka, v dobrých dnech i maso. Ráno se opět vydali na cestu. Den co den. Den po dni ale Mutantka – člověk který neumí žít s přírodou- dostávala těch nejcennějších bohatstvích. Poznala, že je potřeba poprosit přírodu o déšť, o dobrý den, i o večeři. O co poprosila, to časem dostala.



Umění se učit.

Od každého člena skupiny se naučila něčemu jinému. Vytrvalosti, soustředěnosti, ohledu na ostatní. Učila se, že příroda nás uzdraví. Stačí jen vědět po jaké rostlině sáhnout, a jak ji upravit. Proč si vzít při bolesti břicha ibalgin, když jsou i jiné způsoby?


A tak lidstvo bloudí v temnotách a potýká se s chorobami, stejně jako na australském kontinentě, kde se používá nejnovější lékařská technika, zatímco jen několik tisíc kilometrů dál se stále ještě uplatňují starodávné metody léčení, které od nepaměti zachraňovaly životy. Doufejme, že lidé jednoho dne spojí své síly a pomohou tak uzavřít kruh znalostí.
To by pak byl důvod k oslavám na celém světě!

Naučila se, jak najít podzemní vodu. Odnaučila se vázat se na materiální hodnoty, našla sama sebe, a poznala filozofii kmene Opravdových lidí. Věděla, že poselství které se dozvěděla musí předat dál, nejlépe každému člověku na celém světě. Kmen Opravdových lidí totiž odchází. Už jsme tu sami. Sami si ničíme planetu, na které žijeme. Je tu ale stále možnost. Možnost změny. Možnost záchrany planety, i našich životů.

Tihle lidé říkají, že jsou na zemi od počátku věků. Je vědecky dokázáno, že domorodci obývají australský kontinent už nejméně padesát tisíc let. Je úžasné, že po takové době nezničili lesy, neotrávili vodu, neohrozili živočišné druhy ani nijak jinak neznečistili životní prostředí, a přitom se jim dostává přístřeší a tolik jídla, kolik jen potřebují. Hodně se smějí a málo pláčou. Žijí dlouho, produktivně a zdravě a odcházejí z tohoto světa s plným vědomím své spirituality.



Svět potřebuje změnu

Tuto knihu bych opět zařadila mezi díla, která vás změní. Po jejím přečtení budete nuceni přemýšlet o sobě, o ostatních, o našem jednání a smýšlení. Jedná se o útlou knížečku, 160 stránek. A  tenhle malý počet stránek vás změní. Knížka je psaná svižně, je čtivá. Ještě aby ne, vzhledem k tématu o kterém pojednává!

 Poselství od protinožců se řadí mezi tituly, které vám ze sta procent doporučuji.
A pokud se pro ně rozhodnete, bude to správná volba.
To vám slibuji.

Hodnocení: 5/5

Autor: Marlo Morganová
Název: Poselství od protinožců
Překladatel: Milena Bauerová
Nakladatelství: Práh


11 komentářů:

  1. Nebojím jsem změň. Jsem spíše člověk, který nemá dost pevnou vůli na to, aby změnu pořádně dotáhl do konce. Což mě dost mrzí, ale hodlám to změnit. Jak, kdy? To je v nedohlednu. :)
    Moc pěkná recenze! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jsem na to stejně. O tom, že budu chodit běhat mluvím už 14 dní. Jednou je ale zima, podruhé mám hodně učení..Jediné na co jsem opravdu pyšná je to, že jsem prakticky ze dne na den téměř přestala jíst maso. Jak to bude ale s ostatními plánovanými změnami? To se uvidí..:)
      Děkuji :)

      Vymazat
  2. Tak o téhle knize mi říkal kamarád už nějakých 10 let (!?!) zpátky. A já si jí do dneška nepřečetla. Ale jak Tě tak čtu, udělala jsem nesmírnou chybu.
    Rozhodně si ji jednoho dne přečtu. Skvělá recenze!

    Jinak jak píšete - zahájit změnu není složité, ale udržet se v ní. Nebo se měnit v souladu a navazovat jednou změnou k lepšímu na druhou. To je umění. Ono to neměnné a stálé je sice nudné a nikam nevede. Ale je to tak bezpečné.
    Je jednodušší přežívat než žít. :) A změna znamená žít.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji za pochvalu :)
      Souhlasím. Přežívat je v dnešní době pohodlné. Proč žít, když můžu jen přežívat že? Při zamýšlení se nad posledními dvěma větami tvého komentáře, mě napadla slova Tomáše Kluse: "Je lepší shořet než vyhasnout"
      A s tím já souhlasím. :)

      Vymazat
  3. Skveláá recenzia, kniha vyzerá zaujímavo . :))))

    OdpovědětVymazat
  4. Kniha je od začátku prezentována a chápána jako autobiografie, ale ve skutečnosti je smyšlená a autorka se na tom dosti obohatila. Přes veškeré úsilí aboridžinských organizací je nadále vydávána! Po přečtení http://dumbartung.org.au/report1.html
    jsem rozzloben stejně jako podvedení domorodci!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vždy, když se něco nehodí, dá se snadno ponížit, znemožnit autor, ale myšlenky v knize obsažené jsou nenapadnutelné. Posleství netkví v tom, zda existují lidé v knize popisovaní, ale v hlubokých myšlenkách, které kniha přináší. Autorka uvádí, že Poselství se mohlo odehrát kdekoli na Zemi. Protesty každého jsou liché, nelze nikoho identifikovat. Ve smyslu knkrétních lidí, světadílu, národa, státu, jde o fikci právě proto, aby nikdo nezačal vědecky zkoumat tento kmen možná posledních čistých duší, které ještě na Zemi žijí. Může jít klidně o kmen indiánů v Amazonii, stejně jako o Masaje z afriky, nomádský kmen ze Sahary... To, kolik zloby se ještě dnes na adresu autorky šíří je právě důkazem, že uhodila na bolavé místo dnešní konzumní požitkové společnosti.

      Vymazat
    2. ale vůbec ne, je to proste fake, záměrný klam a podvod s cílem ne ochránit "tento kmen", ale vydělat docela balík peněz na atraktivní lži, což se autorce podařilo. Ta paní si to vycucala z prstu od A do Z a dokud to na ni neprasklo, tak to bez skrupulí prezentovala jako autentický zážitek (což by byla bomba KDYBY to tak bylo) a na tom rejžovala opravdu hodně velké peníze. Ano, naše společnost je povrchní, konzumní a pokřivená a autorka toho náležitě využila. Nedivím se, že se tím cítí Austrálci dotčeni, že je zaprvé použila jako nástroj ke svému obohacení zatímco mluví o špatnosti konzumní společnosti, a že zadruhé že šíří o nich úplné nesmysly.

      Vymazat
    3. No, no. Autorka, myslím, neměla potřebu se obohatit... Nicméně lidská závist je stejně velká jako chamtivost. Vyvracet lze obsah knihy argumenty pouze bez ohledu na autorku.

      Vymazat
  5. Ja jsem nesmirne vdecna,ze ke mne prisla tato kniha uz davno a diky ni mam trochu jiny nahled na reiki apod....nyni mi pomaha ve smireni se s tragickym odchodem syna....a prave ctu POSELSTVI Z VECNOSTI...a prisaham,ma osobni zkusenost je,ze vse cim se vice zabyvam se zhmotnuje
    Skvela recenze 😉
    Pamatuji,ze drive o te knize bylo primo psano,ze je to autobiografie ....nyni jiz jen roman 😉

    OdpovědětVymazat